Když je dítěti 1 rok, většinou žádné hračky nepotřebuje. Stačí mu, že s ním jste, má co jíst a pít a co objevovat. Ke stimulu všeho možného mu stačí to, co už je doma součástí domácností nebo venku. A pokud se jedná o druhorozeného, tak to je teprve o vše postaráno.

Ale první narozeniny jsou tak nějak magické a lákají k větší oslavě. A co by to bylo za oslavu bez dárků, že. A navíc (alespoň z mé zkušenosti), i když všem pozvaným řeknete, že opravdu nic nepotřebujete a nechcete, stejně s něčím přijdou, a pak řešíte, že máte doma něco, o co nestojíte. Tak jsem se poučila a na oslavy dávám instrukce/přání. Velmi si vážím toho, když se mě někdo zeptá, „co si přeješ /přeje k narozeninám?“ „Co by ti udělalo radost?“. A nemyslí tím přímo „co ti/mu/jí mám koupit?“. Miluju dárky, za kterými cítím, že si darující dal záležet, že přemýšlel o mně, co mám ráda, čím mě potěší nebo dal kousek „sebe“, co má rád on/ona a bude mi ho/jí vždy připomínat. Trávil přípravou čas, dal si s dárkem práci. Miluju vyrobené dárky nebo prostě dárky na míru. Ale rozumím, že to není pro každého. Někdo chce přijít do obchodu, zeptat se, co mají pro roční dítě, koupit to a jít.

Ale už konkrétně.  Jak jsem tedy vyřešila první narozeniny svého druhorozeného syna? Poslala jsem 2 e-maily. Jeden kamarádům a druhý rodině. A takhle zněl jejich obsah:

Milí kamarádi, Je to až k nevíře, ale už se pomalu blíží - Míšovy první narozeniny. Protože je již druhý v pořadí, a v naší rodině čtvrtý, nic nepotřebuje, protože všechno úspěšně dědí. Také zatím sám nic nechce, což je velká výhoda, které je třeba využít. Vymyslela jsem mu tedy speciální dárek, a byla bych ráda, kdybyste mi s ním pomohli. Chtěla bych vás poprosit, abyste mu všichni poslali dopis. Všichni naši přátelé, kteří se nyní kolem nás pohybujete a nás i jeho více či méně ovlivňujete. Napište mu, co chcete. Třeba jak se zrovna máte, co děláte nebo co se děje ve vašem okol. Jaké je počasí, co víte o jeho rodičích, co mu přejete k jeho prvním narozeninám, co mu přejete do života, co si myslíte, že bude dělat v budoucnu, co budete dělat vy, nebo jen nějaký vtip…cokoliv chcete. Třeba jen pár řádek nebo deset stránek. Můžete mu poslat fotku, nějaký výstřižek nebo obrázek. Důležité jen je, abyste se podepsali.

Všechny dopisy mu dám do originálního kufříku a předám mu je, až mu bude třeba deset nebo patnáct. Jestli nebudete chtít, abychom dopis četli my, napište na něj „jen pro Míšu“ a ty dopisy si otevře a přečte sám. Když to tam nebude, přiznám se, že budu zvědavá a dopis si přečtu. Doufám, že jednou řekne, že dostal ten nejhezčí dárek k prvním narozeninám. Děkuji vám moc!!

Nezapomeňte připojit adresu a termín, do kdy má dopis přijít.

A jak to dopadlo? Asi polovina moje přání splnila a já tahala ze schránky jeden hezčí dopis, než druhý. Některé jsou stále zavřené a čekají, až si je přečte Míša sám. Už teď mu je brácha závidí a chce, abych mu to stejné zařídila k 11. narozeninám. Tak to možná udělám, sama bych chtěla mít takové dopisy někde v šuplíku nebo kufříku:-)